Díky kurzům EU mohou zájemci i do Estonska pozorovat ptáky

9.9.2010

ČRo - izurnal.cz | 9.9.2010 | rubrika: / evropskezalezitosti | strana: 0 | autor: Naďa Bělovská,Václav Sochor,Mariana Zapotilová

Už deset let funguje v České republice evropský program „Grundtvig“. Finančně podporuje vzdělávání dospělých, tedy oblast, do které plyne z tuzemského rozpočtu jen minimum finančních zdrojů. Zřejmě i proto patří Česko v oblasti vzdělávání dospělé populace mezi země, které jsou poměrně daleko za průměrem Evropské unie. Výrazně se tak liší od Skandinávie, jež patří v oblasti celoživotního vzdělávání mezi světovou špičku.

Z evropských fondů mohou na podporu vzdělávání dospělých čerpat i jednotlivci. Dohromady jde na vzdělávání dospělých v česku každoročně 20 milionu eur, z toho jeden milion připadá na už zmíněný program Grundtvig. Jmenuje se podle dánského filozofa, jenž přišel s myšlenkou lidových vysokých škol pro dospělé.A právě Grundtvig řadu zajímavých možností pro širokou veřejnost nabízí. Jeho cílovou skupinou jsou například matky na mateřských dovolených, dlouhodobě nezaměstnaní a věková kategorie nad padesát let, která často špatně hledá práci.„Na našich internetových stránkách www.naep.cz v sekci Grundtvig inzerováno okolo tří set workshopů, které jsou organizovány ve všech evropských zemích. Každý si tam může najít téma, které ho zajímá – jak profesně zaměřené, tak soft-skills, ale i zájmové. Workshopy nejsou primárně určeny pro formální vzdělávání. Jedním námi oblíbeným je například pozorování ptáků v Estonsku,“ říká Lenka Henebergová.„Je to hrazeno z Evropské unie, protože výzkumy ukazují, že v období dospělého věku, specielně v tom seniorském, jakákoliv aktivita i v rámci soukromého života může být později formalizována a využita pro další rekvalifikaci,“ říká Lenka Henebergová, zástupkyně ředitelky Domu zahraničních služeb, který tyto vzdělávací programy administruje.V Unii se vzdělává průměrně více než 9 procent dospělých a například v Dánsku, které na vrchol ve vzdělávání dospělých patří, je to dokonce 31 procento populace. V České republice na sobě ale v dospělém věku pracuje už jen necelých 7 procent lidí. Podle Jakuba Stárka, ředitele odboru dalšího vzdělávání ministerstva školství, to ale částečně souvisí s naším středoškolským vzdělávacím systémem.Nejlepší ve středoškolském vzdělání„Česká republika je na tom v celé Evropské unii nejlépe v dokončení středoškolského vzdělání. V ostatních státech to tak není, a to je motivuje, aby vznikal systém, aby si znalosti a dovednosti doplňovali. V současnosti je tu jiná výzva. Svět se začíná měnit a s nimi i znalosti a dovednosti. Už neexistuje něco jako celoživotní profese. V Česku se lidé domnívají, že mají dostatek znalostí a dovedností nabytých na střední škole a že už se dále vzdělávat nemusí. Tento dojem je ale mylný,“ myslí si Stárek.Zároveň připouští, že stát v současné době vzdělávání dospělých příliš finančně nepodporuje a nechává ho v rukou zaměstnavatelů a samoplátců. Tomu také odpovídá forma vzdělávání dospělých, jež stojí především na různých rekvalifikačních kurzech, seminářích a školeních, které platí svým zaměstnancům jejich zaměstnavatelé, říká výkonný ředitel Asociace institucí vzdělávání dospělých Tomáš Langer.„Většina financí, které proudí do dalšího vzdělávání, teče přes podniky. Náš stát bohužel možnost zájmového a občanského vzdělávání nepodporuje, jak je tomu v sousedních zemích. V nich stát spolufinancuje i aktivity, které směřují spíše k zájmům. U nás je podporována pouze oblast profesního vzdělávání,“ říká ředitel Langer.To je podle něj škoda, protože státy, kde lidi vzdělávají, mají obvykle menší problémy s nezaměstnaností.Každý by měl chtít být "zaměstnatelný"„Existuje řada mezinárodních průzkumů, které hovoří o tom, že více investic do dalšího vzdělávání znamená větší nárůst zaměstnanosti i ‚zaměstnatelnosti‘. Je to jeden z konceptů Evropské unie. Že je někdo zaměstnán dnes, ještě neznamená, že tomu tak bude zítra. Pokud zítra přijde o práci, měl by si hned novou najít. To je princip ‚zaměstnatelnosti‘. Mít kompetence, které jsou přenositelné ke komunikaci, kooperaci, ale také IT dovednosti, mě předurčují k tomu být snadno zaměstnatelný na trhu práce,“ tvrdí Tomáš Langer.Podle něj prý průzkumy ukazují, že mnoho lidí ochotu na sobě dále pracovat postrádá. „Příliš velký zájem o vzdělávání Češi nejeví. Nejčastější důvody nezájmu jsou nedostatek času, financí a lenivost. Pohodlný život, který mají po práci, jim vyhovuje víc, než kdyby šli do kurzu.“Aktuální statistiky naznačují, že 70 procent Čechů si myslí, že má vzdělání dostatečné a nemusí si ho jakkoliv dát prohlubovat. Velké statistické rozdíly, které ukazují jen malou ochotu Čechů dále na sobě pracovat, ale mohou souviset také s tím, že u nás se dospělým nabízejí především profesní programy a různá jazyková a IT školení, zatímco například v Rakousku stát do vzdělávacích aktivit zařazuje i zájmové aktivity.Třetinové financování našim sousedům pomáhá„Jsou to například kurzy ručních prací, keramiky, včelařství, rybářství a dalších oborů, jež slouží k rozvinutí zájmů a nejen k přímých profesních dovedností. Naši sousedé mají systém třetinového financování, kdy jednu třetinu hradí stát, jednu municipalita, v našem případě by to byl například kraj, a jednu si hradí občan sám,“ vysvětluje výkonný ředitel Asociace institucí vzdělávání dospělých Tomáš Langer.U nás se chystal podobný projekt, který počítal s poměrně velkorysým rozpočtem 4 miliard korun na podporu individuálního vzdělávání, ale byl současnou vládou zatím pozastaven. Stále platí, že většinu kurzů, které nehradí zaměstnavatel, si musí lidé zaplatit sami, pokud nevyužijí nabídky Evropské unie.Čeští učitelé mají oproti Evropě méně peněz, ale i práceV německých školách by se mohl povinně učit islámRektoři vysokých škol si stěžují na plánované škrty

•  
• REKLAMA