Konference Občanská gramotnost v 21. století
Co je občanská gramotnost? Z čeho se skládá a jak ji rozvíjet? Těmito a dalšími otázkami se zabývali odborníci na tradiční konferenci AIVD ČR, která se konala 2. listopadu v hotelu Alwyn v Praze Karlíně. V rámci konference se řečníci zaměřovali zejména na témata týkající se digitální gramotnosti, zdravotní gramotnosti a občanského vzdělávání.
Akci zahájil Petr Kazík, zástupce Ostravské univerzity, který prováděl účastníky celou konferencí. Publikum složené z odborníků mělo možnost poslechnout si zástupce ze státního i soukromého sektoru, kteří na problematiku nahlížejí z různých úhlů pohledu.
S úvodním příspěvkem vystoupila prezidentka AIVD ČR, Jana Brabcová, s tématem Vzdělávání občana v 21. století, která předznamenala vysokou úroveň i dalších vystoupení s upozorněním na klíčové problémy současného dalšího vzdělávání dospělých.
K digitální gramotnosti jako první vystoupil Jaroslav Fidrmuc, náměstek MŠMT, který představil národní strategii digitálního vzdělávání a vyzval účastníky k zapojení se do České národní koalice pro digitální pracovní místa. Zejména pak poukázal, mimo jiné, na nutnost celoživotního vzdělávání, vzdělávání pro společnost 4,0, které by mělo mít komplexní pojetí v oblasti intrapersonální, interpersonální, gramotnostní a v dalších specifických oblastech s hlavním cílem pomáhat lidem.
V návaznosti na něj vystoupil Matěj Bulant z Fondu dalšího vzdělávání k digitální gramotnosti. Příklady ze zahraničí přinesla předsedkyně České společnosti pro kybernetiku a informatiku Olga Štěpánková. Jak zaujmout mileniány představili Aleš Durďák a Martin Šáděra. Celou část zavřel Pavel Wimmer, Transfomation Leader IBM, s digitální revolucí a podpoře inovací.
Proč je potřeba rozvíjet zdravotní gramotnost? Na tuto otázku odpovídal s přesvědčivými čísly Jan Holčík, odborník na zdravotní gramotnost.
K tématu vystoupil ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, Jakub Dvořáček. Jaká mají pacienti práva a jak se jich domoci? To vše je cílem jejich práce s pacientskými organizacemi. S příkladem z praxe navázal Ondřej Koudela z PrPom představující důležitost kurzů první pomoci s reálnou ukázkou.
Na zdravotní gramotnost navázala Michaela Hlavicová z Ministerstva financí se strategií finanční gramotnosti a průběžnými výsledky z revize konceptu.
Příklad ze Slovenska přinesl Klaudius Šilhár, prezident AIVD SR, kde se zasadili o vzdělávací kupóny na další vzdělávání.
Ke svobodě a občanským právům vystoupil Cyril Svoboda, ředitel Diplomatické akademie. Jeho krátký a úderný příspěvek se zabýval i etickými principy.
Poslední řečník Miroslav Lorenc, zástupce Vysoké školy ekonomické, měl příspěvek k výzkumu v oblasti kompetencí absolventů a predikci potřebných kompetencí.
V závěru konference do panelové diskuze usedl prezident Asociace trenérů a konzultantů v managementu Vladimír Mareš, generální sekretář Ekumenické rady církví Jan Vinš, prezidentka AIVD ČR Jana Brabcová a Cyril Svoboda. Panelisté se společně s posluchači zamýšleli nad novými formami ve vzdělávání, jak reagovat na potřeby vzdělávaných a jak zaujmout mladé posluchače. Řečníci se shodli, že je nutné stále zjišťovat, jaké mají klienti potřeby a využívat kromě novým digitálních metod další metody jako například zážitkovou pedagogiku a používání příkladů z praxe .V rámci panelové diskuze byla připomenuta absence zastřešující právní normy pro oblast dalšího vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního učení. Exministr zahraničních věcí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda doporučil připravit paragrafové znění zákona a pokusit se ho protlačit přes nějakého poslance do Poslanecké sněmovny ČR. To už ale někteří členové nebo bývalí členové mají po roce 1990 několikrát za sebou.
Níže naleznete prezentace řečníků ve formátu PDF.