Dotazy a komentáře

Ptáme se a zjišťujeme pro Vás:

  • Téma: 

Podmínky  spolufinancování projektů v Operačním programu Zaměstnanost (dále jen „OPZ“) v případě podnikatelských subjektů. 

  • Dotaz: 

Rádi bychom znali na výčet činností, kterými lze 15% spolufinancování realizovat tak, aby to nebylo v rozporu s příručkou pro příjemce a dotace nebyla případně krácena.

Autorka dotazu: Mgr. Jana Brabcová, prezidentka AIVD 

  • Odpověď:

Obecně lze říci, že pro zajištění spolufinancování může příjemce využít nejen vlastní prostředky získané např. obchodní činností, ale také jiné zdroje, s přihlédnutím k případným omezením uvedeným v příslušné výzvě. Jinými zdroji mohou být příjmy za poskytované služby, které jsou i jen částečně financované v projektu. Příjemce vybírá např. poplatek za účast na konferenci, motivační poplatek za poskytované poradenství nebo kurzy. Příjemce může zajistit spolufinancování v podobě příjmů plynoucích z pronájmu prostor, zařízení, softwaru atd. financovaných v rámci projektu. Příjemce tedy může pronajmout např. výpočetní techniku hrazenou z projektu jinému subjektu, získané prostředky pak představují příjem projektu, který bude použit na zajištění spolufinancování. Pokud projekt zahrnuje aktivitu zaměřenou na výrobu prodejního artiklu, pak příjmy z prodeje jsou příjmem projektu, který bude využit na zajištění spolufinancování. Příjemci mohou také získat zdroje od soukromoprávních nebo veřejnoprávních subjektů. Těmito zdroji jsou myšleny zejména prostředky, kterými partner nebo další subjekt zapojený do realizace projektu spolufinancuje z vlastních zdrojů činnosti projektu, např. dotyčný subjekt spolufinancuje mzdové náklady na vytvořeném místě pro klienta projektu. Pokud takto získané prostředky nepřesáhnou povinné spolufinancování, nedochází ke snížení podpory z OPZ.

Vedle finančních prostředků lze povinné spolufinancování projektu také zajistit v podobě tzv. věcných příspěvků, tj. poskytnutí dobrovolné neplacené práce. Hodnota této práce se určuje na základě ověřeného objemu vynaložené pracovní doby a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci. Věcné příspěvky jsou pak způsobilé do výše spolufinancování projektu příjemcem.

Ve svém dotazu se zmiňujete o projektech, které zahrnují aktivity typu nábor, motivace, poradenství, rekvalifikace a zprostředkování zaměstnání. Domnívám se, že máte na mysli výzvy vyhlášené v rámci investiční priority 1.1 Přístup k zaměstnání. Jedná se o výzvy č. 040, 045, 046, 053, 055, 068, 075 a 084. Zákaz výběru poplatků od účastníků se týká pouze dvou výzev, konkrétně výzvy č. 045 a výzvy č. 046 na integrované nástroje ITI a IPRÚ. V textu výzev je v kap. 4.1 uvedeno, že „účast cílové skupiny na klíčových aktivitách projektu musí být pro cílovou skupinu bezplatná. V rámci výzvy není povoleno vybírat finanční poplatky od cílové skupiny projektu.“ Omezení se tedy netýká posledních výzev, jak uvádíte ve svém dotazu, protože výzvy č. 045 a č. 046 byly z chronologického hlediska vyhlášeny jako druhá a třetí výzva v pořadí z výše zmiňovaných výzev. Později vyhlášené výzvy zákaz vybírat poplatek od cílové skupiny neobsahují.

Na seminářích a konzultacích k výzvám č. 040, 053, 055, 068, 075 a 084 proto pracovníci řídicího orgánu OPZ uváděli, že je možné vybírat od cílové skupiny poplatky za účast v projektu. Pouze upozorňovali na to, že s ohledem na charakteristiku cílové skupiny, do které spadají osoby znevýhodněné na trhu práce, může být obtížné poplatky od účastníků získat. 

Z výše uvedeného plyne, že příjemci z řad podnikatelských subjektů mohou potřebné zdroje na zajištění povinného spolufinancování získat také dalšími způsoby, než z vlastních zdrojů. Přitom platí, že pokud takto získané prostředky nepřesáhnou povinnou výši spolufinancování 15 %, nedochází ke snížení dotace z OPZ.

Chápu, že získat až 15 % na spolufinancování z jiných zdrojů nemusí být pro podnikatele jednoduché, nicméně takto jsou nastavena národní pravidla spolufinancování a řídicí orgán OPZ je nemůže změnit, na toto téma jsme opakovaně diskutovali na zasedáních MV OPZ.

Odpověď zaslal:  Mgr. Jiří Kinský, zastupující náměstek pro řízení sekce evropských fondů (8), ředitel odboru řízení programů ESF (81), Ministerstvo práce a sociálních věcí

Děkujeme za vyjádření,  zveřejněno 31.7.2018